Fakultní nemocnice Olomouc rozšiřuje psychiatrickou péči. Nově ji nabídne i dětským pacientům

2. října 2026

Probíhající rekonstrukce stávajícího a výstavba nového křídla budovy, v níž sídlí Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc, brzy umožní rozšířit péči o duševní zdraví v největším zdravotnickém zařízení na střední Moravě i tam, kde dosud chybí - tedy mezi děti a dospívající. Tento zásadní posun vpřed je součástí nové koncepce moderní psychiatrické péče, kterou klinice umožní právě i probíhající stavební práce, díky nimž se mimo jiné navýší počet lůžek ze stávajících 64 na 120.

„Rozšíření psychiatrické péče a především její dostupnost pro dětské a dospívající pacienty je jedním z velkých úkolů, které před naším zdravotnictvím v současné době stojí. Pomocí tohoto investičního projektu se i naše nemocnice ujímá části tohoto úkolu, který má pomoci řešit situaci především v naší spádové oblasti. Neobejde se to ale samozřejmě bez toho nejdůležitějšího, tedy lidského faktoru: odborníků, které naše nemocnice bude pro poskytování špičkové péče potřebovat. A já věřím, že je dokážeme nalézt a oslovit,“ konstatuje ředitel Fakultní nemocnice Olomouc prof. MUDr. Roman Havlík, Ph.D.

„Péče o duševní zdraví je pro naši vládu strašně moc důležitá, já osobně se tomu věnuji dlouhodobě. S novým projektem buduje Fakultní nemocnice Olomouc moderní a zároveň lidskou péči plně v souladu s trendy v této oblasti v zemích Evropy s nejvyspělejším systémy péče o duševní zdraví. Toto je psychiatrie, kterou chceme dělat - nejen pro dospělé pacienty, ale i pro děti a dospívající, prostě pro všechny, kteří pomoc potřebují. Je to přesně cesta, kterou potřebujeme: moderní nemocnice, špičková medicína a hlavně péče, která je dostupná. Investice do zdravotnictví nejsou investicemi jen do budov a přístrojů. Jsou to investice do zdraví našich občanů a do budoucnosti celé České republiky,“ zdůrazňuje premiér vlády ČR Ing. Andrej Babiš.

Obrázek č. 1: Zahájení odborného semináře o komplexní psychiatrické péči o dětské pacienty. Zleva: MUDr. Dita Protopopová, Ph.D., Ing. Andrej Babiš, prof. MUDr. Roman Havlík, Ph.D., MUDr. Bc. Aleš Grambal, Ph.D.

Důležitá pomoc pro děti

Dětských pacientů s duševními obtížemi v posledních letech výrazně přibývá. Příčin je několik a navzájem se potencují. „Děti dnes vyrůstají ve světě, který je zahlcuje podněty rychleji, než je dokáží zpracovat - sociální sítě, srovnávání, tlak na výkon. Zároveň ubývá toho, co dřív dětskou psychiku chránilo: bezpečného času bez obrazovky, pohybu, spánku, kontaktu tváří v tvář, stabilního rytmu, širší rodiny a komunity. K tomu se přidaly společenské otřesy posledních let, které tvrdě dopadly právě na dospívající v citlivém období formování identity,“ říká primář Kliniky psychiatrie FN Olomouc MUDr. Bc. Aleš Grambal, Ph.D.

Z těchto důvodů je podle jeho slov dětská psychiatrická péče v ČR dnes tak těžko dostupná. „Specializovaných pracovišť a lůžek je málo, čekání bývá dlouhé a rodiny hledají pomoc měsíce, a to v době, kdy by právě včasná péče mohla předejít dalšímu negativnímu vývoji. V naší nemocnici to vnímáme jako závazek, ne jako cizí problém. Rozšíření a rekonstrukce našich prostor nám umožní část této chybějící kapacity doplnit a nabídnout dětem péči, o kterou celý náš koncept usiluje. Stavíme konkrétní představu o tom, jak má vypadat moderní psychiatrická péče,“ vyzdvihuje primář Grambal.

Obrázek č. 2: Přednáška primářky Oddělení klinické psychologie PhDr. Lii Hubáčkové.

Základem léčby je pocit bezpečí

Koncept moderní psychiatrické péče ve Fakultní nemocnici Olomouc vychází z jednoduché zásady: léčba začíná pocitem bezpečí. „Opíráme se přitom mimo jiné o polyvagální teorii, o poznatek, že náš nervový systém se neuklidní jednoduše chtěním, ale teprve tehdy, když vyhodnotí okolí jako bezpečné. Ve stavu ohrožení tělo zůstává v pohotovosti, ať mu rozum říká cokoli. U dětí to platí dvojnásob. Proto klademe takový důraz na prostředí, prostor, klidný kontakt, respekt, práci s dechem a pohyb. Nejsou to doplňky léčby, ale její předpoklad. Nově budované prostory kliniky jsou podle toho navržené - víc otevřeného místa, světla, zákoutí ke ztišení a tělocvična, kterou chápeme jako jedno z léčebných center nové psychiatrie. Souvisí to s tím, jak rozumíme psychickým poruchám. Úzkostné, traumatické, obsedantně-kompulzivní, panické i disociativní poruchy lze chápat jako různé způsoby, jimiž se člověk chrání před nebezpečím, nejistotou a zahlcením. Symptom je původně řešením: úzkost předvídá, kompulze zajišťuje, panika mobilizuje, vyhýbání chrání a disociace odpojuje. Poruchou se stává tehdy, když se zautomatizuje a znemožní naučit se, že nepříjemný vnitřní stav lze prožít bez katastrofy, útěku nebo ztráty sebe sama. Cílem léčby proto není jen odstranit symptom, ale obnovit schopnost bezpečně prožívat, snášet nejistotu
a volit vlastní jednání. Tento pohled nestojí proti osvědčené léčbě, ale doplňuje ji o to, co bývá opomíjeno, tedy o práci s tělem a se schopností člověka unést vlastní prožívání,“ vysvětluje Aleš Grambal.

A jako klíčový pro tento způsob práce vyzdvihuje citlivý přístup k traumatu. „Mnoho lidí, kteří k nám přicházejí - a u dětí to platí obzvlášť - má za sebou zraňující zkušenost. Jejich obtížím často rozumíme lépe, ptáme-li se ne ‚co je s tebou špatně‘, ale ‚co se ti stalo‘. Proto pacientům dáváme srozumitelnost a předvídatelnost, ponecháváme jim co nejvíc volby a kontroly, pracujeme s nimi a opíráme se o jejich silné stránky. Bezpečí, důvěra a spolupráce pro nás nejsou hesla, ale způsob, jak s lidmi jednat. Odtud vede myšlenka, která celý přístup sjednocuje: propojení citlivosti a odolnosti, které bývají chápány jako protiklady, jako by být odolný znamenalo míň cítit. My to vidíme obráceně. Skutečná odolnost není otupělost, ale schopnost zůstat citlivý, a přitom u toho, co se děje, vydržet. Přesně to trénujeme: všímat si vlastních myšlenek, emocí, tělesných pocitů, nepohodlí v dechu, bolesti a neutíkat, ale zůstat. Je lidskou přirozeností chtít se cítiti dobře a silný emoční stav rychle zastavit, nebo zmírnit. Používáme k tomu odvádění pozornosti, nákupy, léky, jídlo, vztahy, ale také více poškozující návyky, jako jsou cigarety, alkohol, návykové látky, sebepoškození nebo jiné impulzivní a rizikové chování. Případně se u nás aktivuje odpojení, nebo zamrznutí. My s pacienty trénujeme opačný postup - přes pohyb, dech a zklidnění se u nepříjemného stavu učíme chvíli zůstat a zjistit, že se dá unést. U dětí má toto učení mimořádnou cenu. Osvojí-li si je včas, nesou si je celým životem. Toto zacházení se sebou nám zvyšuje míru svobody v životě, protože nejsme tolik řízeni nevědomými impulzy a svůj život můžeme žít více v souladu s vlastními hodnotami a se sebou,“ popisuje stěžejní prvky moderní léčby MUDr. Grambal. A dodává: „Tento přístup rozvíjíme primárně na dospělém psychoterapeutickém oddělení, ale stává se součástí i oddělení uzavřených, kde je s ohledem na širší spektrum potíží a akutnost některých stavů postupy potřeba více adaptovat. Tento transdiagnostický přístup má opodstatnění v dospělé psychiatrii, ale už se těšíme, že ho nabídneme i tam, kde dosud nebyl prostor, s obzvláštní pozorností k dětským a dospívajícím pacientům. Dát člověku od raného věku bezpečné prostředí a zkušenost, že vlastní emoce se dají unést, pokládáme za jednu z nejcennějších věcí, jaké mu můžeme dát a za nejlepší prevenci potíží v dospělosti. Zakládáme si i na tom, jak to děláme, tedy společně a osobně. Chodíme s nimi cvičit, dýchat a být v pohybu, lékaři, sestry i terapeuti tvoří s pacienty přechodně jednou komunitu. Tato zkušenost, kdy nestojíme proti pacientům, ale vedle nich, mění atmosféru oddělení a buduje důvěru a u dětí, které ji teprve hledají, o to víc.“

Obrázek č. 3: Pohled z ptačí perspektivy na výstavbu nové budovy U2.

Hotovo má být za dva roky

Dostavba sídla Kliniky psychiatrie FN Olomouc - budovy U - začala v lednu 2026 a je realizována ve dvou etapách trvajících dohromady více než dva roky. Architektonický návrh realizovala společnost LT PROJEKT za cenu téměř 17,5 milionu korun bez DPH. Zhotovitelem je sdružení firem GEMO a OHLA ŽS, přičemž stavební práce mají stát 453,7 milionu korun bez daně.

„Cílem projektu je dostavba a rekonstrukce dvou propojených objektů U1 a U2, které spojuje skleněný průchod umožňující bezbariérový pohyb pacientů, personálu i návštěv mezi jednotlivými provozy. Dostavba části U2 bude mít čtyři nadzemní a jedno podzemní podlaží s technickým zázemím. Součástí nových prostor budou mimo jiné tři nová samostatná oddělení, každé s třiceti lůžky a s různým režimem péče - akutní, uzavřené a otevřené. Dále víceúčelová tělocvična využívaná k terapeutickým aktivitám, vyšetřovny či šatny zaměstnanců a studentů,“ popisuje podobu vznikající dostavby vedoucí Odboru investic Fakultní nemocnice Olomouc Ing. František Valíček.

Nová budova U2 bude založena na vrtaných hlubinných pilotech, nosnou konstrukci stavby bude tvořit železobetonový skelet. Obvodový plášť vznikne z kontaktního zateplovacího systému z minerální vlny doplněného hliníkovými prosklenými výplněmi. Střecha nového pavilonu bude vegetační s retenční funkcí, doplní ji fotovoltaické panely s celkovým výkonem 92 kWp. Dešťové vody budou shromažďovány v retenční nádrži, zpevněné plochy jsou navrženy z propustných materiálů, které umožňují vsakování a snižují teplotní zátěž areálu. „Velký důraz je tedy kladen na ekologii, ale také na přirozené světlo, akustický komfort a klidné terapeutické prostředí. V blízkosti objektu vznikne zahrada pro pacienty, jež bude osázena skupinami keřů, travin a stromů a poskytne pohled do zeleně a prostor pro venkovní terapii. Celý objekt je navržen zcela bezbariérově,“ dodává František Valíček.

Na realizaci projektu FN Olomouc získala finanční podporu z 56. výzvy Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).