Fakultní nemocnice Olomouc vybavila „kufříkem vzpomínek“ už více než dvacet odložených dětí

1. července 2019

Tabula rasa. Filosofové se o toto téma přou od antiky. Je člověk předem vybaven jistými myšlenkovými nebo duševními schopnostmi, nebo je „nepopsaný list“ a formují jej teprve nabyté zkušenosti? Ať už je to, jak chce, fakt, že lidskou osobnost ovlivňují a utvářejí vlastní nebo alespoň předané vzpomínky, je nezpochybnitelný. Děti, jichž se rodiče vzdali už v porodnici, mají v tomto ohledu značný deficit. Právě pro ně vymyslel Nadační fond LA VIDA LOCA před čtyřmi lety projekt Život v kufříku. Odložená miminka, jichž bývá v České republice zhruba pět set ročně, jsou díky němu vybavena kufříkem „vzpomínek“ na první chvíle života. Fakultní nemocnice Olomouc se k projektu připojila v roce 2016 jako první nemocnice na Moravě a kufříkem dosud vybavila 24 dětí.

„Okamžiky narození a první měsíce či roky po něm si sami nepamatujeme, vzpomínky na ně nám předávají rodiče a jsou důležitou součástí našeho životního příběhu a osobnosti. Děti, které jejich biologičtí rodiče opustí v porodnici nebo je odloží do babyboxu, zůstávají bez vzpomínek na toto období. Projekt Život v kufříku je velmi záslužný, protože dětem může ve vyšším věku pomoci při hledání vlastní identity a svého místa ve světě,“ domnívá se ředitel FN Olomouc Roman Havlík.

S tím souhlasí zakladatelka Nadačního fondu La Vida Loca Martina Wojtylová Opava. „Málokdo si dovede představit, jak je pro děti těžké vyrovnat se v dospívání s tím, že je matka po porodu odložila. Cítí se nechtěné, nevědí nic o začátku svého života, nemohou prožívat pocit rodinné sounáležitosti. Život v kufříku jim dává vědět, že i ony byly milovány a s láskou chovány sestřičkami a že na ně lidé mysleli,“ charakterizuje cíl projektu, do nějž se zapojilo již 42 porodnic v celé České republice.

Děti, jichž se rodiče po narození vzdají, míří z porodnice do přechodné pěstounské péče nebo kojeneckých ústavů, než se pro ně najde náhradní rodina. Do kufříku, který je dále provází, dostávají v porodnici první dudlík, porodní náramek, fotografie, obleček, hračku a další osobní věci nebo vzkazy, které vpisují sestřičky nebo lékaři do památníku. „Za dobu, co jsme do projektu zapojení, se obsah kufříku příliš nezměnil, ty nejnovější jsou větší a přibyla nová vzpomínková kniha s ilustracemi Jiřího Trnky, která je barevnější a moc pěkná,“ doplňuje vrchní sestra Novorozeneckého oddělení Mgr. Jana Romanová. Na Novorozeneckém oddělení už kufříků od roku 2016 rozdali celkem 24. Nejvíce, konkrétně deset, jich bylo hned v roce 2016, v následujícím roce sedm a vloni jich bylo šest, letos s kufříkem vyprovázeli jedno miminko.

Dosavadní zkušenosti s Životem v kufříku mají v Olomouci výhradně pozitivní. „Nikoho z personálu nezatěžuje práce navíc, všichni předávají kufříky rádi. Je to moc hezký pocit, předat takový dar,“ ubezpečuje Mgr. Romanová. Nezajímají se zdravotníci o další osudy dětí? „Bohužel, nemáme možnost vazby na pěstouny. Nicméně o každém miminku, které neodchází domů v milující mateřské náruči a které má takto nestandardní vstup do života, všichni přemýšlíme. Jaký bude jeho další život, jestli najde svoji rodinu a jestli bude šťastné a spokojené. Takže nám v podstatě každé dítě z projektu utkví v paměti,“ říká vrchní sestra Novorozeneckého oddělení FN Olomouc.

Autorkou Života v kufříku, projektu, který nemá ve světě obdoby, je Michaela Chmelařová, vrchní sestra dětské kliniky pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde byl projekt v roce 2015 zahájen. Fakultní nemocnice Olomouc se přidala jako třetí zdravotnické zařízení v České republice a první na Moravě. Aktivní jsou v něm i zdravotníci, dětští psychologové, pěstouni a adoptivní rodiny - ti všichni pomáhají cenné vzpomínky uchovat. Více informací na webu www.nflavida.org.