Jednu z prvních ušních operací v Ghaně provedl Richard Salzman z Fakultní nemocnice Olomouc

14. května 2018

Je to jednoduchá a mnohokrát opakovaná pravda: věci, které u nás považujeme za samozřejmost, jsou pro obyvatele ekonomicky méně rozvinutých zemí naprosto nedostupné. Což o to, kdyby šlo o hmotné statky, tak nad tím lze možná jen mávnout rukou, ale pokud se jedná o zdravotní péči, jsou odchylky od evropských standardů mnohem závažnější problém. S často překvapivými příklady jsou konfrontováni lékaři, kteří vyjíždějí na humanitární mise. Nejinak tomu bylo u MUDr. Richarda Salzmana, Ph.D., přednosty Otolaryngologické kliniky FN Olomouc, který nedávno strávil služebně devět dnů v africké Ghaně.

K pomoci v africké zemi Richarda Salzmanna vyzvala nadace Less Privileged Ghana, která dlouhodobě pomáhá sociálně slabým skupinám obyvatel nebo mentálně handicapovaným v této zemi. Cesta byla podpořena i Českou ambasádou v Akře. „Když jsem se připravoval na cestu, zjistil jsem, že Ghana je jedna z nejbohatších afrických zemí a má za poslední roky jeden z největších nárůstů HDP na světě, dokonce srovnatelný s Čínou. Mylně jsem se domníval, že tamní situace je podobně jako v jiných afrických zemích bouřlivá. Ale tam naopak mají stabilní vládu už několik desítek let a je to znát, především na modernizované infrastruktuře,“ popisoval přednosta ORL kliniky.

Evropským standardům však příliš neodpovídá tamní zdravotní péče. „Pomyslný hlavní štáb jsme měli v nemocnici ve městě Elmina. Tam jsme vyšetřovali, přidělovali sluchadla a já jsem tam operoval. V samotné nemocnici nebyla kvalita péče až tak špatná. Jen odborná úroveň lékařů a technické vybavení výrazně omezovaly diagnosticko-terapeutické možnosti,“ řekl Salzman. Nesrovnatelně horší situace však byla na venkově. „Tady panovaly z našeho pohledu až středověké poměry. Je tam stále velmi rozšířený šamanismus, lidé k lékaři nechodí,“ kroutil hlavou. „Ošetřovali jsme třeba desetiletou holčičku, která měla zánět zevního zvukovodu, ale léčba spočívala v tom, že hlavu měla obalenou blátem a v bolavém uchu nějaké zrní. Během vyšetření za mnou přiběhla vystrašená maminka a říkala, že když zjistí její muž, že dívenka byla u lékaře, bude se strašně zlobit. Moc mě prosila, abych její ucho nechal tak,“ vzpomněl na konkrétní případ lékař, který za devět dnů pobytu vyšetřil bezmála dvě sta pacientů. „Jejich nejčastější problém bylo ´tekoucí ucho´. To samozřejmě může být příznakem dlouhé řady diagnóz, ale na venkově jsme moc možností neměli, maximálně jsme rozdali antibiotika nebo lokální ušní kapičky. U nás by část těchto pacientů podstoupila operaci, která v Ghaně není dostupná,“ dodal.

Více si olomoucký specialista mohl dovolit v nemocnici. Dokonce zde provedl jednu z prvních ušních operací v zemi. „V našich podmínkách by to bylo vnímáno jako banální zákrok – plastika bubínku. V Ghaně však ani tyto operace rutinně neprovádějí. Pacientka, mladá žena, měla dlouhodobé výtoky a špatný sluch. Původně jsem sice plánoval předvést místním lékařům rozsáhlejší operaci, jenže když jsem viděl dostupné vybavení, záměr jsem změnil a vybral jsem si pacientku s jednoduchou perforací bubínku,“ přiblížil zákrok Salzman.

I přes zážitky z ghanského venkova by se přednosta Otolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc další humanitární misi nebránil. „Nezáleží to jen na mně. Pokud budu osloven nadací, velice rád pojedu. Každopádně Ghana je krásná země s velice milými, vstřícnými a přátelskými obyvateli,“ shrnul svou zkušenost lékař.

Na humanitární služební cesty vyrážejí lékaři a zdravotnický personál FN Olomouc díky vstřícnosti vedení docela často. Například lékaři traumatologické kliniky se pravidelně účastní misí programu MEDEVAC. Oborníci z oddělení urgentního příjmu zase vloni byli v Burkině Faso.