Když spolu oči nespolupracují. Ortoptika jako nenápadná, ale zásadní péče

4. června 2026

Ortoptika je obor, o kterém většina lidí slyší až ve chvíli, kdy se problém objeví přímo u jejich dítěte. Přitom jde o vysoce specializovanou disciplínu na pomezí oftalmologie, neurologie a rehabilitace, která dokáže zásadně ovlivnit kvalitu vidění i života. Ve Fakultní nemocnici Olomouc má své pevné místo v rámci Oční kliniky – konkrétně v Poradně strabologické a ortoptické. Právě tady se denně odehrává práce, která je nenápadná, ale mimořádně důležitá. A zároveň čím dál častěji naráží na limit: nedostatek odborníků.

Ortoptika se zaměřuje především na poruchy binokulárního vidění, tedy schopnosti obou očí spolupracovat. Patří sem například šilhání (strabismus), tupozrakost (amblyopie nebo poruchy koordinace očních pohybů. Ortoptisté – specializované zdravotnické pracovnice – provádějí detailní diagnostiku a především dlouhodobou terapii, která stojí na pravidelném tréninku a systematické spolupráci s pacientem. „Naše práce není jednorázová. S dětmi se potkáváme opakovaně, někdy i několik let. Vidíme jejich pokroky, někdy i stagnaci, a společně s rodiči hledáme cestu, jak je posunout dál,“ popisuje ortoptická sestra Soňa Lajčíková.

• Fotografie č. 1: Vyšetření na přístroji.

Právě dlouhodobý kontakt je jedním z charakteristických rysů oboru. Děti mají standardně nárok na dvacet návštěv, realita je však často jiná. Terapie se protahuje podle potřeby a není výjimkou, že počet návštěv výrazně přesáhne původní rámec. Mezi sestrami a malými pacienty tak vznikají silné vazby. „Děti k nám chodí opakovaně, znají nás, těší se – a my na ně. Je to hodně o důvěře. Když dítě spolupracuje, výsledky jsou nesrovnatelně lepší,“ dodává Soňa Lajčíková.

Specifikem pracoviště ve Fakultní nemocnici Olomouc je jeho komplexnost. Na rozdíl od menších ambulancí v regionu je ortoptická poradna úzce propojena s dalšími obory (čelistní chirurgie, otorinolaryngologie, neurologie, neurochirurgie, interní obory). Klíčová je spolupráce s Novorozeneckým oddělením, kde se zachytávají první rizikové faktory poruch zraku už u těch nejmenších pacientů. V případě potřeby je tak možné navázat péči prakticky okamžitě a koordinovat ji napříč odborníky. „Výhodou fakultní nemocnice je právě ta návaznost. Když narazíme na složitější případ, máme k dispozici celé zázemí kliniky a můžeme pacientovi nabídnout opravdu komplexní péči,“ vysvětluje Soňa Lajčíková.

• Fotografie č. 2: Vyšetření lékařem.

Podle vrchní sestry Oční kliniky Bc. Ivany Marešové je právě tato komplexita jedním z hlavních důvodů, proč má práce ve fakultní nemocnici smysl i z profesního hlediska: „Ortoptika u nás není izolovaná ambulantní služba. Je plnohodnotnou součástí péče o pacienta, která je provázaná s dalšími obory. To dává práci hlubší odborný kontext i možnosti dalšího rozvoje.“

Přestože význam ortoptiky v posledních letech roste, personální situace v oboru je dlouhodobě kritická. V České republice existuje zatím pouze jedno pracoviště, kde lze ortoptiku studovat – Masarykova univerzita v Brně. Každoročně je do bakalářského programu přijato jen něco málo přes dvacet studentů a absolventů bývá ještě méně. Možnost doplnit si vzdělání při zaměstnání dnes navíc neexistuje – studium je pouze v denní formě. „Je to krásný, ale náročný obor, který vyžaduje trpělivost, empatii a chuť pracovat s dětmi. Bohužel nás je málo a nové kolegyně přibývají jen velmi pomalu,“ říká otevřeně Soňa Lajčíková.

Právě proto má ortoptika dnes i výrazný náborový rozměr. Fakultní nemocnice Olomouc přitom nabízí prostředí, které je pro profesní růst v tomto oboru mimořádně vhodné – nejen díky odbornému zázemí, ale i konkrétním podmínkám pro zaměstnance. Samozřejmostí je stabilita velké státní organizace, moderní technologické vybavení a úzká vazba na Lékařskou fakultu Univerzity Palackého. Zaměstnanci mají možnost kontinuálního vzdělávání a profesního rozvoje, k dispozici je také široké spektrum benefitů, včetně pěti týdnů dovolené, sick days nebo podpory dalšího vzdělávání. „Snažíme se vytvářet prostředí, kde se lidé mohou profesně posouvat a zároveň mají jistotu stabilního zázemí. To je dnes pro řadu zdravotníků zásadní,“ doplňuje Ivana Marešová.

• Fotografie č. 3: Oční vyšetření.

Práce ortoptické sestry je přitom specifická i v tom, že kombinuje vysokou odbornost s velmi úzkým lidským kontaktem. Každodenní práce má konkrétní dopad – často viditelný doslova před očima. „Když vidíte, že dítě, které mělo problém s viděním, najednou čte, kreslí nebo sportuje bez obtíží, je to obrovská odměna. To je něco, co vás v té práci drží,“ uzavírá Soňa Lajčíková.

Poradna strabologická a ortoptická Oční kliniky FN Olomouc tak zůstává místem, kde se potkává špičková medicína s trpělivou každodenní péčí. A také místem, které dnes více než kdy jindy potřebuje nové posily – lidi, kteří chtějí vidět smysl své práce v tom nejdoslovnějším významu.