O vojáky z Velké války pečoval i personál Zemských ústavů

21. července 2021

Pandemie COVID-19 již déle než rok a půl extrémně zatěžuje systém zdravotní péče. Počty lidí postižených koronavirem jsou obrovská. Jen v Olomouckém kraji bylo od loňského března do poloviny letošního dubna laboratorně prokázáno bezmála 90 tisíc nemocných a téměř 1 600 lidí tomuto onemocnění podlehlo. Ve Fakultní nemocnici Olomouc bylo ve stejném období hospitalizováno více než 2 200 pacientů s tímto onemocněním. Podobný stav hromadného postižení ale lidstvo neřeší poprvé.

  • FOTO: Lékaři epdiemické záložní nemocnice v Olomouci

V minulosti jsme byli vystavováni různým pohromám, ať již šlo o působení nevyzpytatelných přírodních sil nebo byl spouštěčem náš nepochopitelný sklon k sebezničení. Ačkoliv následky byly tragické, situace se nakonec vždy zkonsolidovala, byť to trvalo i desítky let. Katastrofy nám stále připomínají různé archiválie, záznamy, dokumenty, fotografie. Historie by nám i díky nim měla sloužit jako zdroj srovnání, poučení i důkazů o nezlomnosti lidské vůle. Nejinak je tomu v případě fotografií z epidemické záložní nemocnice, která fungovala v Olomouci na Novém Světě v letech 1914 – 1919.

Na každý den Velké války připadá několik tisíc padlých mužů na frontách. Svou daň si však konflikt vybral i v zázemí. Jednou z nejviditelnějších a nejbolavějších ran do života lidí daleko za frontou byl vznik válečných nemocnic a okamžitý prudký růst jejich kapacit. Jedna z největších v Českých zemích vznikla z původní Posádkové nemocnice č. 6 v Olomouci na Klášterním Hradisku a zanedlouho se expandovala do dalších špitálů a objektů prakticky po celém městě. Olomouckými nemocnicemi prošlo během celé války na 500 000 vojáků. Více než tři tisíce z nich už nevyšlo. Jsou pohřbeni na vojenském hřbitově v Olomouc - Černovíře. Ostatním se však podařilo zranění a nemoci přežít.

Epidemická záložní nemocnice byla zřízena vojenskou správou jako baráková nemocnice v prostoru za záložní barákovou nemocnicí na Novém Světě a první nemocní zde byli hospitalizováni 26. prosince 1914. Určena byla jenom pro infekční nemoci a její kapacita byla celkem 2 500 lůžek. Tvořilo ji 22 baráků pro nemocné, 3 baráky pro zdravotní personál, 10 baráků pro administrativu. Součástí byla vlastní prádelna a sušárna na prádlo. Na železniční trati Olomouc – Prostějov vznikla pro účely nemocnice vlastní vykládací stanice, kterou musel projít každý přicházející nemocný.

Nemocnici veleli kapitán zdrav. MUDr. Karel Langer (do 30. 9. 1917) a major zdrav. MUDr. Václav Havlíček (do splynutí nemocnice se záložní nemocnicí č. 2). Mimo to se v nemocnici vystřídalo 48 lékařů a ostatních důstojníků. Oddělení se řídila podle druhu infekční choroby na oddělení pro úplavici, choleru, střevní tyfus, skvrnitý tyfus a ostatní infekční nemoci. Pro pacienty s jednou nemocí byl vyhrazen vlastní barák. V letech 1914 – 1919 zde bylo hospitalizováno 55 952 nemocných. Zemřelo 1 665 osob.

Na chodu válečné nemocnice a léčbě nemocných se podílel také personál tehdejších Zemských ústavů v Olomouci (předchůdce FN Olomouc). Nemocnice pomohla především vyřešit nedostatek vojenských chirurgů, protože jejich podstatná část byla začleněna do chirurgických polních nemocnic a s nimi odešla na frontu. Zemské ústavy proto uvolnily pro vojáky 300 lůžek pro nejtěžší chirurgické případy. A operační tým chirurgického oddělení nejtěžší případy raněných vojáků převzal.

Někteří primáři byli smluvně zavázáni vypomáhat Vojenské nemocnici jako konziliáři, a to prim. dr. Felix Smoler (pro oblast chirurgie), prim. doc. dr. František Votruba (pro obor nemocí vnitřních), doc. dr. František Berka (pro bakteriologickou diagnostiku) a dr. Rudolf Bacher (v oboru radiologie).

Příčiny úmrtí v Zemských ústavech v Olomouci:

  • Střelná rána – 60
  • Úplavice – 58
  • Sepse – 44
  • Tuberkulóza – 29
  • Tyf – 14
  • Zápal pobřišnice – 11
  • CELKEM – 264

Druh a počet jednotlivých onemocnění v epidemické záložní nemocnici po celé válečné období:

  • úplavice – 28423
  • střevní tyf – 8795
  • TBC - 8026
  • influenza – 2976
  • cholera – 2428
  • skvrnivka – 2325
  • malárie – 2104
  • epid. zánět příušnice - 289
  • neštovice – 225
  • spála – 123
  • růže – 79
  • spalničky – 75
  • strnutí šíje - 71
  • paratyfus – 13

Informace pro článek a fotografie laskavě poskytl Mgr. Jaroslav Hudský – autor knihy „Klášterní Hradisko 1914-1918: Střípky z historie c. a k. vojenské nemocnice, jejích poboček a ostatních nemocnic a lazaretů v Olomouci během Velké války“. Knihu vydalo občanské sdružení Signum belli 1914 (www.signumbelli1914.cz), u něhož je také možné si knihu objednat.

Článek byl publikován v aktuálním čísle NemMagazínu, který si můžete stáhnout ZDE (klikněte).