Angina Pectoris

Jak funguje činnost srdečního svalu?

Srdce pracuje nepřetržitým cyklickým střídáním stahu a relaxace srdeční svaloviny v rytmu udávaném vlastními elektrickými impulsy vycházejícími z převodního srdečního systému. Aby srdeční sval mohl tuto nepřetržitou práci vykonávat potřebuje dostatečně prokrvení. Krev na jedné straně dodává srdečním buňkám energetické substráty a kyslík, potřebný k jejich zpracování, na straně druhé krev odvádí odpadní látky.

Co je to angina pectoris a jak se projevuje?

Angina pectoris označuje bolest srdečního původu způsobenou nedokrvením srdečního svalu, nejčastěji na podkladě ischemické choroby srdeční.

Bolest bývá neostře ohraničená, palčivá, pálivá, svíravá, či tlaková, provázená často úzkostí. Bývá lokalizovaná za hrudní kostí, případně vlevo od ní. Může vyzařovat, nebo být umístěná i do horních končetin, mezi lopatky, do krku, dolní čelisti, nebo nadbřišku. Často bývá provázena opocením, nevolností, závratí, nebo zhoršením dechu. Bolest trvá řádově minuty. Bývá vyvolána námahou, jídlem, rozrušením, ustoupí v klidu, opět se vrací. Pokud se objevuje v klidu označujeme ji jako nestabilní anginu pectoris.

Namísto klasické anginosní bolesti mívají nemocní často méně specifický pocit hrudního dyskomfortu, případně ve vyšším věku takzvané anginosní ekvivalenty.

Jaké jsou příčiny anginy pectoris?

Angina petoris vzniká na podkladě nepoměru mezi potřebou kyslíku v srdečních buňkách a dodávkou kyslíku přiváděného věnčitými (koronárními) tepnami. V naprosté většině případů se jedná snížení průtoku v důsledku sklerotického postižení věnčitých tepen, zásobujících srdeční sval. Angina pectoris se může objevit rovněž při významném zúžení aortální chlopně, při hypertrofické kardiomyopatii. V těchto situacích je prokrvení srdečního svalu dostatečné pouze za klidových podmínek, ale při zvýšení srdeční činnosti dochází k nepoměru mezi poptávkou po okysličené krve a jejím skutečným přítokem, což sekundárně vyvolává bolest v nedokrvené tkáni. Pokud se angina pectoris objeví v klidu., bývá to důsledkem nestability sklerotického plátu na věnčité tepně, kde se tvoří krevní sraženina progresivně omezující krevní průtok. Angina pectoris může být vyprovokována ale také sekundárně, například při chudokrevnosti, poruše srdečního rytmu, nebo nedostatečně kontrolované hypertenzi.

Je angina pectoris nebezpečná, mám se nechat vyšetřit?

Angina pectoris signalizuje nedokrvení srdečního svalu, tedy ohrožení životně důležitého orgánu. V naprosté většině případů je angina pectoris projevem ischemické choroby srdeční. Je známo, že angina pectoris je přítomna pouze asi u 20 % epizod srdeční ischemie, tedy je to jakási „špička ledovce". Dle údajů Světové zdravotnické organizace jsou kardiovaskulární nemoci celosvětově zodpovědné za 30 % úmrtí. Ischemická choroba srdeční představuje podstatnou část úmrtí z kardiovaskulárních příčin. Roční výskyt nových případů anginy pecrotis v průmyslově rozvinutých zemích se udává 213 na 100 000 obyvatel (USA). Úmrtnost na kardiovaskulární nemoci v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Angina pectoris je tudíž jednoznačným důvodem k vyhledání lékaře, v případě nestabilní - klidové anginy pectoris je třeba lékaře kontaktovat neprodleně - volat RZP (155)..

Jak se má angina pectoris vyšetřit?

V typickém případě je angina pectoris jednoznačná z rozboru potíží nemocného - z anamnézy, neboť se jedná o příznak. Diagnostické úsilí je zaměřeno na objasnění její příčiny, tedy významného zúžení věnčitých tepen, zúžení aortální chlopně, hypertrofické kardiomyopatie, či vyvolávajících faktorů. Nedílnou součástí vyšetření je zhodnocení kardiovaskulárních rizikových faktorů (dědičné zátěže, metabolických faktorů - hodnoty krevních tuků a cukru, obezity, kouření, životního stylu). Základním vyšetřením je elektrokardiogram (ekg), na který navazuje paleta dalších vyšetření. Lékař kombinuje individuálně, dle stavu pacienta a dosavadních výsledků, vyšetření neinvazivní (krevní testy, echokardiografii, zátěžové testy (ergometrie, spiroergometrie, dobutaminová echokardiografie) , metody nukleární medicíny, počítačovou tomografii, magnetickou rezonanci srdce) a metody invazivní (koronarografie) tak, aby byla příčina potíží objasněna.

Jak se dá angina pectoris léčit?

Medikamentosní léčba.

K potlačení symptomů, tedy samotné angíny pectoris jsou užívány nejčastěji léky ze skupiny nitrátů, molsidomin, trimetazidin. Zásadně důležité je však též ovlivnění kardiovaskulárních rizikových faktorů, zejména metabolických (cholesterol, triglyceridy, hladina krevního cukru, obezita) a léčba přidružených nemocí (hypertenze). Nezbytná jsou také režimová opatření v životosprávě jako je racionální dieta, nekouření, jednak léčba přidružených onemocnění jako je úprava zvýšeného krevního tlaku.

Invazivní léčba.

Pokud je to reálné, usilujeme také o odstranění strukturální příčiny potíží, tedy intervenční zlepšení prokrvení srdečního svalu - srdeční revaskularizace v případě ischemické srdeční choroby. U nemocných s hemodynamicky významnou aortální stenozou je indikována náhrada aortální chlopně, v případě hypertrofické kardiomyopatie zvážení možnost invazivního ovlivnění septální hypertrofie (katetrizační septální ablace, nebo kardiochirurgie).

I. interní klinika - kardiologická
kontaktní adresa I. interní klinika - kardiologická

Projekty financované z mezinárodních fondů

Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU