Arytmie

Jak funguje elektrický systém v lidském srdci?

Aby se srdeční sval mohl stahovat a dodávat okysličenou krev do orgánů musí být srdce poháněno elektrickými impulzy. Tyto impulzy vznikají v tzv. sinusovém uzlu, což je shluk buněk srdečního převodního systému, umístěný v horní části pravé síně. Z něj jsou impulzy vysílány do svaloviny síní a dále se šíří na svalovinu komor přes síňokomorový uzel, který je umístěn v dolní části přepážky mezi síněmi. Aby mohlo dojít k podráždění svalovinu komor, které jsou odpovědny za vlastní čepací funkci srdce musí být elektrický vzruch dále převeden na komory. Tento převod se děje přes tzv. Hisův svazek, který je za normálních okolností jediným elektrickým spojením mezi síněmi a komorami. Vzruch se dále šíří svalovinou komor a způsobuje jejich stah.

Co je to arytmie?

Arytmie jsou poruchy srdečního rytmu, vznikají na základě odlišného vytváření nebo vedení elektrických vzruchů v srdci. Většina arytmií není životu nebezpečná, pacient je nevnímá a o přítomnosti arytmie se pacient dozví při náhodném vyšetření EKG. Některé arytmie jsou ale pacientem vnímány, většinou jako bušení srdce. Především při větším postižení srdce pak mohou vznikat i arytmie, které mohou být životu nebezpečné. Srdce může být velmi pomalu a nebo naopak velmi rychle. V obou závažných případech tak někdy může dojít až bezprostřednímu ohrožení života pacienta.

Normální rychlost srdečních stahů je 60-90/minutu, normální rytmus se nazývá rytmus sinusový. V případě srdečních arytmiích může být srdeční rytmus abnormálně rychlý (tachyarytmie) nebo naopak pomalý (bradyarytmie).

Při tachyarytmii vzniká elektrický vzruch v jiném místě nežli normálně v sinusovém uzlu, může vznikat v jakémkoliv místě svaloviny síní i komor, elektrický impulz může kroužit v jednotlivých částech srdce a tak způsobovat velmi rychlý tep srdce. Tachyarytmie pocházející ze svaloviny síní se nazývají supraventrikulární, tachyarytmie pocházející z oblasti komor se nazývají komorové.

Při bradyarytmii se elektrický vzruch v sinusovém uzlu tvoří pomaleji, nežli je normální, nebo je vedení vzruchu přerušeno někde na jeho cestě ke svalovině komor.

Náhradním místem vzruchu se tak může stát jakákoli jiná oblast svaloviny síní nebo komor, přičemž tento náhradní rytmus je pomalejší a nestálejší než rytmus normální, sinusový.

Jaké jsou příznaky bradyarytmií?

Příznaky bradyarytmií (pomalého srdečního rytmu) se liší dle lokalizace poruchy vedení, jejího typu a rychlosti vzniku potíží. Při tomto postižení normální tvorby elektrických vzruchů pracuje srdce pomaleji, většinou nedokáže při námaze zrychlit svoji činnost a pacient trpí zvýšenou únavností, sníženou výkonností, dušností při námaze či v klidu, někdy závratěmi. Pokud dojde k této poruše vedení elektrických vzruchů ze síní na komory náhle, pak se většinou projeví jako krátkodobá ztráta vědomí. V některých případech pak může být pacient bezprostředně ohrožen na životě.

Jaké jsou příznaky tachyarytmií?

Nejčastějším příznakem tachyarytmií (rychlého srdečního rytmu) je bušení srdce (palpitace). Nejčastěji je pacienty vnímáno ne jako dlouhé bušení, ale jako „přeskočení srdce". Tento pocit vzniká při občasně se vyskytujících předčasných stazích (extrasystoly), které bývají vnímány jako krátké vynechání tepu s následným silnějším úderem srdce. Při četnějších extrasystolách může být pocit „přeskakování srdce" nepříjemně vnímán, především v klidu, po ulehnutí na záda či levý bok. Pokud ale pacient neztrácí vědomí a nemá žádné významné srdeční onemocnění (jako je třeba prodělaný infarkt myokardu) pak prakticky vždy nejde o životu nebezpečnou záležitost.

Příčinou déle trvajícího rychlého bušení srdce jsou setrvalé tachyarytmie. Podle rychlosti tepové frekvence a podle typu arytmie může pacient krom bušení vnímat též pocit nedostatku dechu, bolest na prsou a při významnějších arytmiích může dojít i k pocitu na omdlení či ke ztrátě vědomí a v některých případech pak může být pacient bezprostředně ohrožen na životě.

Mám pocit bušení srdce, mám se nechat vyšetřit?

Pokud vnímáte jen občasné „přeskočení srdce", nemáte žádné známé srdeční onemocnění, neztrácíte vědomí, v rodině nebyla žádná vážnější srdeční onemocnění nebo náhlá úmrtí a normálně zvládáte námahu, pak postačí vyšetření praktickým lékařem. V ostatních případech je vhodné vyšetření v naší specializované arytmologické poradně (arytmologická poradna).

Jak se dají významné arytmie řešit?

Léčba bradyarytmií.

Pokud lékař rozhodne, že je přítomna významnější bradyarytmie, pak vám bude upravena léčba a v některých případech vás bude nutno zajistit přístrojem, který nahrazuje normální tvorbu srdečního vzruchu (kardiostimulátor, neboli pacemaker). Více o zajištění (implantace) kardiostimulátoru se dozvíte zde (implantace PM). Po implantaci pak budete námi sledováni v naší poradně pro kardiostimulaci (poradna pro kardiostimulaci).

Léčba tachyarytmií.

Vprvé řadě je nejpodstatnější zjistit typ tachyarytmie. Ve spoustě případů (extrasystoly) není léčba nutná. V případě nepříjemně vnímaných arytmií vám bude lékařem doporučena léčba. Pokud lékař rozhodne, že jde o významnější supraventrikulární tachyarytmii, pak vám bude buď upravena léčba anebo vám bude doporučeno elektrofyziologické vyšetření s katetrizační ablací. Katetrizační ablací je možno většinu významnějších tachyarytmií zcela odstranit, ve většině případů tak po jednom výkonu už nebude arytmie vznikat a vy na ni nebudete muset užívat žádné léky. Úspěšnost katetrizačních ablací je u většiny typů supraventrikulárních tachyarytmií více než 95 %. Výskyt komplikací je nižší než 1%, výskyt významných komplikací je velice vzácný. Více o průběhu katetrizační ablace se dozvíte zde (katetrizační ablace). Tento výkon vám bude objednán v naší specializované arytmologické poradně (arytmologická poradna). Velmi častou tachyarytmií je fibrilace síní, její řešení je o něco složitější, ale rovněž možné, více se o ní a o její léčbě můžete dozvědět zde (RFA FiSi).

Katetrizační ablací lze léčit i komorové tachyarytmie, pokud vznikají v malém okrsku svaloviny komor u jinak zdravého srdce. Ve většině případů nicméně komorové tachyarytmie vznikají v nemocném srdci, většinou u pacientů po infarktu nebo s výrazně sníženou srdeční funkcí. Tyto pacienty je nutné preventivně zajistit přístrojem (implantabilní defibrilátor), který dokáže spolehlivě arytmie zrušit a ochránit tak pacienta před náhlou smrtí. V případě častých arytmií u pacientů s implantabilní defibrilátorem lze i zde provést katetrizační ablaci s úpravou elektrických poměrů v postižené srdeční tkáni a snížením četnosti arytmií.

Asi mívám arytmie, co mám dělat?

Nechte se námi vyšetřit, na tyto problémy se specializujeme (arytmologická poradna). Pokud již ale arytmii máte, zachovejte klid, zhluboka klidně dýchejte, pokud máte pocit na omdlení, pak se posaďte nebo ulehněte, pokuste se nahmatat pulz (rychlost - kolik tepů za minutu, pravidelnost - pravidelný / nepravidelný) a v případě přetrvávání potíží, bolesti na hrudi, dušnosti či ztráty vědomí ihned volejte RZP (155).

I. interní klinika - kardiologická
kontaktní adresa I. interní klinika - kardiologická

Projekty financované z mezinárodních fondů

Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU