Srdeční infarkt

Jak funguje činnost srdečního svalu?

Srdce pracuje nepřetržitým cyklickým střídáním stahu a relaxace srdeční svaloviny v rytmu udávaném vlastními elektrickými impulsy vycházejícími z převodního srdečního systému. Aby srdeční sval mohl tuto nepřetržitou práci vykonávat potřebuje dostatečně prokrvení. Krev na jedné straně dodává srdečním buňkám energetické substráty a kyslík, potřebný k jejich zpracování, na straně druhé krev odvádí odpadní látky.

Co je srdeční infarkt?

Srdeční infarkt představuje poškození srdečního svalu v důsledku nedostatečného přívodu okysličené krve, vedoucí k odumření určité masy srdečních buněk a tím k nevratné ztrátě funkční tkáně srdečního svalu. Nejčastěji vzniká u osob s ischemickou chorobou srdeční v terénu aterosklerózy věnčitých tepen, kdy zpravidla nastane uzávěr, nebo kritické zúžení přívodné tepny s následným vznikem infarktu v povodí této tepny. Udává se, že v České republice ročně onemocní srdečním infarktem asi 32 500 osob.

Jak se srdečního infarkt projevuje, je to nebezpečné?

V typickém případě je vznik srdečního infarktu provázen bolestí na hrudi jako u anginy pectoris, avšak intenzivnější a neustupující, přetrvávající i v klidu. Bolest může rovněž vyzařovat z hrudníku směrem do horních končetin, nadbřišku, krku, dolní čelisti. U části nemocných, zejména pacientů s cukrovkou, může být bolest na hrudi jen nevýrazná, nebo zcela chybět. Průvodní jevy jako pocení, nevolnost, slabost, závrať, strach ze smrti, dušnost jsou výraznější než u anginy pectoris. Často bývá i zvracení. Příznaky jsou závislé na lokalizaci infarktu. V případě postižení velké části levé srdeční komory, může být dušnost extremní, až se vznikem plicního otoku. Při postižení převodního systému srdečního může nastat blokáda převodu vzruchu ze síní na komory s možným bezvědomím, velmi pomalou srdeční akcí. Srdeční infarkt může být rovněž spouštěcím impulsem ke vzniku závažných komorových arytmií, jež mohou vést rovněž ke ztrátě vědomí, nebo i k náhlé smrti. Pacient s akutním infarktem je bezprostředně ohrožen na životě, je nutno volat záchranku. Přes výrazný pokrok v léčebných postupech, jež zlepšují prognózu pacientů, zůstává mortalita pacientů v období než se dostanou do nemocnice po léta téměř nezměněna., což je dáno otálením s přivoláním záchranky. Transport do nemocnice má provádět zdravotnický personál připravený zvládnout komplikace.

Jaké jsou komplikace srdečního infarktu?

Komplikace infarktu myokardu se mohou objevit jako akutní, nebo pozdní. K akutním komplikacím patří různé druhy arytmií, selhání levé srdeční komory, kardiogenní šok, akutní nedomykavost dvojcípé chlopně, ruptura - prasklina infarktového ložiska, zánětlivá reakce osrdečníku. K pozdním komplikacím patří rovněž arytmie, srdeční selhání, zánětlivá reakce osrdečníku.

Jaká vyšetření je potřeba provést při podezření na srdeční infarkt?

Základním vyšetřením je elektrokardiogram (ekg). EKG je točeno již posádkou RZP a mnohdy již stačí k definitivní diagnóze před příjezdem do nemocnice. Pokud se na ekg neprokáží jednoznačné známky infarktu myokardu, lze prokázat poškození srdečního svalu pomocí vyšetření krve. K lokalizaci infarktu myokardu a průkazu přidružených komplikací může napomoci echokardiografie, případně vyšetření srdce pomocí radioizotopových metod, nebo magnetická rezonance srdce. V akutní fázi infarktu myokardu je však stěžejní invazivní koronarografické vyšetření, které současně za vhodných anatomických podmínek skýtá možnost bezprostředního ošetření infarktové tepny.

Jaké jsou léčebné možnosti u infarktu myokardu?

Přednemocniční léčba.

První pomoc je poskytnuta na místě posádkou RZP. Je nezbytné, aby pacient byl v klidu (transport na nosítkách), aplikuje se inhalace kyslíku, podávají se prostředky tišící bolest. Dále se podávají léky ke stabilizaci krevního oběhu - v případě hypertenze léky ke snížení krevního tlaku, při hypotenzi vazopresory ke zvýšení krevního tlaku. Při arytmii se podají antiarytmika, při srdečním selhání močopudné léky, při nevolnosti léky potlačující zvracivý reflex. V případě jasného ekg průkazu infarktu myokardu, který bude směřován k invazivní léčbě je aplikován Heparin a léky proti srážení krevních destiček.

Nemocniční léčba.

Veškeré úsilí moderního způsobu léčby infarktu myokardu směřuje k co nejčasnějšímu obnovení průtoku infarktovou tepnou (revaskularizaci). K tomu směřují léky podané v přednemocniční fázi léčby a v indikovaných případech i další kroky v rámci nemocniční léčby. U pacientů indikovaných k intervenčnímu způsobu léčby je provedena na angiolince katetrizační laboratoře akutní koronarografie, která objasní přesnou lokalizaci a příčinu srdečního infarktu. Dle nálezu je pak bezprostředně provedena katetrizačním způsobem perkutánní balonková angioplastika, většinou s implantací stentu do ošetřené části věnčité tepny; pokud je céva ucpána krevními sraženinami, lze je odsát. Na katetrizačním sále lze u pacientů v šokovém stavu použít také mechanickou podporu krevního oběhu formou intraaortální balónkové kontrapulzace. Při nedostupnosti akutní koronarografie a provedení angioplastiky, lze v indikovaných případech alternativně podat lék k rozpuštění trombu ve věnčité tepně - provést takzvanou trombolýzu. Na základě koronarografického nálezu je někdy rozhodnuto o kardiochirurgickém řešení. Kardiochirurgická revaskularizace může být buď akutní, nebo odložená. Tak jako v přednemocniční fázi se podávají léky ke korekci komplikací. Krom toho mají všichni nemocní léky ke snížení cholesterolu, proti srážení krevních destiček, blokátory beta receptorů a inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu. Tyto léky dostávají rovněž nemocní u kterých nebylo možné provést invazivní revaskularizaci. U pacientů bez možnosti revaskularizace srdečního svalu, nebo v případě dalších závažných zúžení věnčitých tepen je indikováno rovněž podání Trimetazidinu k ovlivnění metabolismu srdečních buněk. Součástí nemocničního pobytu je rovněž zhodnocení a případná intervence kardiovaskulárních rizikových faktorů, jako například kompenzace cukrovky a hypertenze. Pacienti, kuřáci, jsou instruováni o nutnosti zanechání kouření (nakouření je i podmínkou případné následné lázeňské léčby).

Mám podezření na srdeční infarkt, co mám dělat?

Srdeční infarkt představuje akutní ohrožení života a je důvodem neprodleného přijetí do nemocnice. V případě příznaků podezřelých ze srdečního infarktu je nutno bezodkaldně přivolat RZP 155.

I. interní klinika - kardiologická
kontaktní adresa I. interní klinika - kardiologická

Projekty financované z mezinárodních fondů

Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU