Elektrofyziologické vyšetření a katetrizační ablace supraventrikulárních arytmií

Za jakým účelem se vyšetření provádí?

Toto vyšetření se provádí pro poruchy srdečního rytmu (arytmie), jejichž společným projevem je abnormálně rychlý srdeční rytmus. Potíže nemusí být vždy výrazné, většinou pacient arytmii vnímá jako bušení srdce, ale při delším trvání arytmie může docházet ke zhoršování čerpací funkce srdce, případně až ke srdečnímu selhání. Arytmie může být příčinou ztráty vědomí, některé závažné poruchy srdečního rytmu mohou vést až k náhlému úmrtí. V některých (ne všech) případech se může díky arytmii zvyšovat riziko tvorby krevních sraženin v srdečních dutinách. Následkem krevních sraženin v srdečních dutinách může být cévní mozková příhoda.

Jaký je cíl elektrofyziologického vyšetření?

Cílem je stanovení přesného mechanismu srdeční arytmie a nalezení oblasti v srdci, která je za arytmii zodpovědná.

Jaký je cíl katétrové radiofrekvenční ablace?

Cílem je přesné nalezení tohoto kritického místa a jeho zničení. Tím se zabrání opakování arytmie a nutnosti užívat léky proti poruchám srdečního rytmu. Radiofrekvenční ablace přímo navazuje na elektrofyziologické vyšetření.

Jak tato vyšetření probíhají?

Vyšetření se provádí bez celkové narkózy. Po místním znecitlivění (výkon je nebolestivý) se zavádějí srdeční cévky (katétry) vpichem do velkých žil v tříslech (většinou 1-2 vpichy v pravém třísle), méně často dle potřeby do tříselné tepny. Následně se katétry posouvají cévami až do srdečních dutin, kde se umístí na různých místech v kontaktu se srdeční stěnou a tak umožňují snímat speciálními elektrodami EKG přímo z ohraničených míst v srdci a také srdce stimulovat (elektrickými impulsy podněcovat k mechanickým stahům). Opět je vše nebolestivé.

Pokud se rozhodneme konkrétní arytmii jednou provždy zrušit, přistupujeme k samotné katétrové ablaci, při které se katétrem převádí na koncovou elektrodu tzv. radiofrekvenční energie, která zahřeje ohraničený okrsek srdeční tkáně o poloměru i hloubce do 5mm, čímž v dané oblasti vytvoří drobnou jizvu, která trvale znemožní vedení elektrické energie v daném místě. Toto tzv. "pálení" pacient obvykle vůbec necítí, pokud ano, pak jsou mu podány léky proti bolesti.

Jak to bude vypadat po výkonu?

Po výkonu je nutné ležet na zádech s nataženou pravou dolní končetinou (dle nutnosti výjimečně i s nataženou levou dolní končetinou) a to po dobu 6 (výjimečně déle) hodin. Dle výsledku katétrové ablace pak bude stanovena nutnost další medikace léky. Ve většině případů odchází pacient domů následující den po výkonu.

Jaká jsou rizika výkonu?

Velmi vzácně může dojít ke krvácení v místě vpichu do žíly nebo tepny a naprosto výjimečně pak k proniknutí krve do břišní, pohrudniční nebo osrdečníkové dutiny. Všechny komplikace jsou velmi vzácné a léčitelné, jejich riziko je podstatně nižší než riziko vlastní arytmie vzniklé mimo nemocnici.

Lze mou konkrétní arytmii řešit katétrovou ablací?

Prakticky vždy je odpověď ano. Objednejte se do naší arytmologické poradny (AA poradna), navrhneme vám pro vás optimální řešení, včetně zvážení katétrové ablace.

I. interní klinika - kardiologická
kontaktní adresa I. interní klinika - kardiologická

Projekty financované z mezinárodních fondů

Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU