Katetrizační uzávěr průchodného oválného okénka (PFO) nebo defektu síňového přepážky (ASD)

Vysvětlení termínů - PFO (Patent Foramen Ovale - uzávěr průchodného oválného okénka)

Před porodem je síňová přepážka tvořena dvěma navzájem nesrostlými listy. PFO je vlastně štěrbinou mezi horním a dolním listem síňové přepážky. Po porodu dochází k vzestupu tlaku v levé síni srdce a uzavření obou listů přitlačením a jejich srůstem. Asi u dvou třetin všech lidí tato přepážka sroste a původní otvor se úplně uzavře. U třetiny lidí však listy nesrostou a přetrvává různě velký otvor zvaný patent foramen ovale (PFO).

Vysvětlení termínů - ASD (Atrial Septal Defekt - defekt síňové přepážky)

U defektu síňového septa - atrial septal defect ASD - se opět jedná o abnormální propojení pravé a levé síně, ale příčinou je vrozené chybění (nevytvoření) části síňové přepážky. Vzniká tak různě velký otvor mezi pravou a levou síní srdce, který je většinou uložen ve střední části síňové přepážky. Tento defekt způsobuje zpětný průtok okysličené krve z levé do pravé síně a tím dochází k objemovému přetížení pravostranných srdečních oddílů.

Čím jsou PFO a ASD nebezpečné?

U PFO se přes otvor může dostávat drobná sraženina do velkého oběhu a může tak dojít ke vzniku cévních mozkových příhod či jiných embolizačních příhod (ledvina, končetiny).

Cílem uzávěru je předejít opakování takové příhody.

U ASD otvor, který je větší, způsobuje v čase objemové přetížení pravostranných srdečních oddílů, které se projeví zhoršováním dušnosti s menší tolerancí námahy. Možný je i vznik nepravidelného srdečního rytmu.

U PFO i ASD je účelem výkonu uzavření otvoru v síňové přepážce. Cílem uzávěru je předejít rozvoji těchto příznaků.

Jak katetrizační uzávěr probíhá?

V lokálním znecitlivění se provede vpich do žíly v třísle a do ní se vsune zaváděcí cévka. Je to jakási vstupní brána do těla, resp. k srdci. Do cévky se zavede dlouhý kovový vodič (drát) směrem k srdci - přes otvor v síňové přepážce - do levé síně. Do místa defektu pak zavádíme jakousi zátku (okludér). Tato zátka je tvořena speciální síťkou z kovových vláken. Kovem je slitina niklu a titanu. Při rozvinutí okludéru má tvar dvou disků spojených krčkem. Disky k sobě navzájem přisednou a na tomto principu uzavřou defekt síňové přepážky. Uložení zátky se kontroluje nejen rentgenem, ale také jícnovou ultrazvukovou sondou. Ve výjimečných případech nelze pro uzavírací mechanismus nalézt správnou polohu, výkon je nutné ukončit, aniž by byl otvor uzavřen. Příčinou jsou individuální odchylky v nitrosrdeční anatomii. Celá procedura probíhá ve stavu uměle navozeného snížení krevní srážlivosti a bezprostředně před výkonem se preventivně podává nitrožilně jedna dávka antibiotika.

Po dobu 6 měsíců po zákroku se podává protisrážlivá léčba a zároveň je třeba dbát preventivních opatření k možnému riziku vzniku infekční endokarditidy při všech invazivních zákrocích v tomto čase.

Jaký je předpokládaný prospěch z výkonu?

Uzáver PFO provádíme jako prevenci vzniku další embolizační příhody, zamezení případných rizik dlouhodobé antiagregační, resp. antikoagulační léčby (ovlivnění „naředění" krve).

Uzávěr ASD provádíme k prevenci vzniku projevů srdeční slabosti.

Existují možné alternativy výkonu?

U PFO je možnou alternativou antiagregační, resp. antikoagulační léčba s možnými riziky krvácivých komplikací. Dlouhodobě se jeví výsledky této cesty jako méně úspěšné v zamezení rizika recidivy mozkové či jiné embolizační příhody.

U ASD je možnou alternativou chirurgická alternativa „záplatou" defektu. Tato cesta je však vymezena zejména pro rozsáhlé defekty, které nejsou schůdné pro okluder(y).

Možná rizika zvoleného výkonu

Komplikace jsou vzácné. Většinou se jedná o komplikace v místě vpichu do žíly - od malého po velký krevní výron. Mohou se objevit alergické reakce po podání léků, resp. kontrastní látky. Vážnějším rizikem je vznik sraženin nebo zánětu na povrchu uzavíracího mechanismu, uchvácení těchto sraženin krevním proudem a jejich zanesení do jiných míst cévního systému, kde mohou působit nežádoucí uzávěry (ucpání). Nejvážnějším rizikem je možnost uvolnění okluderu ze svého místa a jeho vycestování (embolizace) do tepenného oběhu, anebo poškození stěny srdeční síně či stěny aorty (nechtěným propíchnutím či jiným mechanickým proděravěním) s následkem závažného krvácení a možného úmrtí. Riziko všech závažných komplikací se v souhrnu pohybuje kolem 0,1-0,2%. K tomu, aby se jmenovaným komplikacím předešlo, jsou podniknuta všechna potřebná opatření. Pokud k nějakým komplikacím přes všechna opatření dojde jsme na jejich léčbu připraveni. Mohou však přinést zhoršení zdravotního stavu, prodloužení délky hospitalizace a nutnost dalších vyšetřovacích a léčebných úkonů.

I. interní klinika - kardiologická
kontaktní adresa I. interní klinika - kardiologická

Projekty financované z mezinárodních fondů

Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU