Katétrová náhrada aortální chlopně (TAVI)

Co je to aortální stenóza a jak se projevuje?

Srdce je rozčleněno na základní 4 oddíly: 2 síně a 2 komory. Mezi těmito oddíly jsou tzv. chlopně, v podstatě sloužící jako systém dveří mezi těmito srdečními oddíly. V případě, že je aortální chlopeň (chlopeň mezi levou komorou a aortou) významně zúžena a neumožňuje tak volné a správné otevírání a zavírání, hovoříme o aortální stenóze. Takto zúžená chlopeň zhoršuje přítok okysličené krve ke všem orgánům těla, což se může projevit zhoršeným dýcháním, závratěmi, pocitem na omdlení, až případně i ztrátou vědomí, bolestmi na hrudníku, zvýšenou únavou a celkovou slabostí a dalšími možnými příznaky.

Lze aortální stenózu léčit jen chirurgicky nebo i katetrizačně?

Katétrová (přístup přes tříselné cévy) implantace aortální chlopně slouží k opětnému rozšíření původního zúžení aortální chlopně. Tímto zákrokem se navrátí správné systémové prokrvení organismu a ustoupí většina obtíží pacienta. Alternativou výkonu je kardiochirurgická operace s náhradou aortální chlopně na tzv. otevřeném srdci s nutností mimotělního oběhu. Katetrizační přístup se volí v případě nepřiměřeně vysokého rizika kardiochirurgické operace. Důvodem jsou další přidružená onemocnění a zdravotní rizika.

Kdo rozhoduje o způsobu výkonu?

Volba, zda-li provést operační nebo katetrizační přístup, je výsledkem odborné diskuse a shody tzv. HEART ("srdečního") týmu, složeného minimálně ze dvou licencovaných intervenčních kardiologů a dvou kardiochirurgů. Celý výkon je možné, dle posouzení lékařů a po domluvě s Vámi, provádět v celkové anestesii.

Jak vlastní výkon probíhá?

V místním znecitlivění se provede vpich v třísle do tepny a do ní se zavedené speciální pouzdro. To stejné se provede i ve druhém třísle. Dále se takové pouzdro zavede do krční, případně podklíčkové žíly za účelem zavedení elektrody dočasné stimulace do pravé srdeční komory, což slouží k příznivému ovlivnění Vašeho srdečního rytmu. Z výše uvedených pouzder v třísle se zavádí k Vašemu srdci speciální katetry k jeho znázornění kontrastní látkou, zvláště pak aortální srdeční chlopně a levé srdeční komory. Pak se provede rozšíření chlopně speciálním balonkem (tzv. balonková valvuloplastika). Během této valvuloplastiky se krátkodobě (cca na 20 sec.) snižuje systémový tlak rychlou stimulací přes elektrodu dočasné stimulace v pravé komoře o frekvenci kol 160-180/min. Tímto roztažením se přípraví chlopeň k zavedení chlopenní náhrady. Pod rtg kontrolou se po tuhém vodiči zavádí speciální katetr, na jehož konci je „sbalená" chlopenní náhrada. Chlopenní náhrada se zavede do místa původní chlopně a pomalu se roztáhne. Vše se děje za průběžné rtg kontroly a případně i echokardiografické kontroly. Po správném roztažení ve správné pozici se nitinolová síťka, uvnitř které je nová, náhradní chlopeň, adekvátně rozepne do původní chlopně a jejího okolí. Vše se ještě kontroluje několika nástřiky pod rtg kontrolou a echokardiograficky. Finálně se provede sešití tepny v třísle speciálním katetrem. Vyjímečně je potřebné toto sešití provést chirurgicky, což je pro pacienta nezatěžující výkon. Celý výkon trvá přibližně 2 hodiny - v závislosti na technické náročnosti.

Jaký bude další průběh po výkonu?

V pooperačním období stráví pacient nejméně 2 dny na jednotce intenzivní péče, resp. ARO. Při nekomplikovaném průběhu je minimálně 8 dnů pobytu na standardním oddělení. Během hospitalizace se budou provádět odběry krve, rtg hrudníku, echokardiografická vyšetření a případně další vyšetření a ošetření dle průběžného klinického stavu.

Jaké jsou možné komplikace zákroku?

Komplikace výkonu jsou relativně časté a jsou podmíněny těžkým stavem a postižením chlopně.

Většinou se jedná o komplikace v místech vpichu do žíly či tepny, především o trombózu (vytvoření krevní sraženiny), krevní výron či poranění cévní stěny, infekci místa cévního přístupu . Některé tyto komplikace vyžadují chirurgický zákrok. Riziko úmrtí během výkonu se pohybuje do 0,3%, riziko mozkové příhody je kol 3%, zmíněné cévní komplikace kol 7%. Během nebo po výkonu může vzniknout porucha převodního systému srdce, tedy pomalejší srdeční akce, s nutností zavedení trvalého kardiostimulátoru, děje se tak ve 20-30% případů. Mohou se případně objevit komplikace z celkové anestesie, mohou se objevit poruchy srdečního rytmu, vycházející ze síní či z komor.

K tomu, aby se jmenovaným komplikacím předešlo, jsou podniknuta všechna potřebná opatření. Pokud k nějakým komplikacím přes všechna opatření dojde, jsme na jejich léčbu připraveni. Mohou však přinést zhoršení zdravotního stavu, prodloužení délky hospitalizace a nutnost vyšetřovacích a léčebných úkonů.

I. interní klinika - kardiologická
kontaktní adresa I. interní klinika - kardiologická

Projekty financované z mezinárodních fondů

Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU