Koronarografie, implantace koronárního stentu

Za jakým účelem se vyšetření provádí?

Koronarografické vyšetření se provádí za účelem průkazu ischemické choroby srdeční, tedy zůžení na věnčitých tepnách, což jsou cévy, které zásobují srdeční sval krví. Příčinou vzniku zúžení (stenózy) jsou většinou aterosklerotické pláty, které jsou tvořeny tukem, ale které mohou i zvápenatět a jsou uloženy na vnitřní straně cévy. Tím omezují průtok krve do srdečního svalu. Především při tělesné námaze nebo při psychickém stresu tak vzniká bolest za hrudní kostí (angina pectoris). Při pokračování onemocnění může dojít k úplnému uzávěru věnčité tepny a tím ke vzniku infarktu myokardu.

Jaké jsou možnosti léčby?

Zlepšení prokrvení srdečního svalu může být dosaženo různými metodami podle stádia onemocnění:

  • pravidelnýmužíváním léků (tzv. konzervativní postup) včetně sníženírizikových faktorů a změnou životního stylu
  • revaskularizačníoperace - tzv. bypass (přemostění zúženého místa) žilnímnebo tepenným štěpem
  • roztažení věnčitétepny balónkovým katétrem (tzv. PTCA neboli koronárníangioplastika) s následným zavedením stentu do místazúžení.

Individuální rozhodnutí o vhodnosti nejlepšího postupu pro vaše věnčité tepny může být stanoveno pouze na základě koronarografie.

Jakprobíhá vlastní zákrok?

Po místním znecitlivění se pod rtg kontrolou zavede dověnčitých tepen cestou stehenní nebo pažní tepny cévka(katétr), kterou se do věnčité tepny stříkne kontrastnílátka, zobrazující věnčité tepny.

Dle nálezu na věnčitých tepnách se lékař rozhodne pro další postup. V případě, že nález nebude vhodný k dalšímu řešení, bude výkon ukončen. Stejně tak bude výkon ukončen, pokud bude rozhodnuto o řešení s pomocí aortokoronárního bypassu (kardiochirurgická operace).

Pokud bude nález řešitelný přímo při koronarografickém vyšetření, pak se do místa zúžení zavede velmi tenký a měkký vodící drátek a přes něj pak speciální balónkový katétr (cévka s balónkem). Ten se v místě největšího zúžení nafoukne pod tlakem několika atmosfér (tzv. angioplastika). Náplň balónku není vzduch, ale směs kontrastní látky a fyziologického roztoku. Většinou toto nafouknutí trvá 60-120 sec, výjimečně o něco déle. Během výkonu je nutné opakované vstříknutí kontrastní látky k přesnému umístění balónku. Většinou je roztažení zúženého místa balónkem následováno implantací stentu. Stent je kovová pružinka, která se zavádí v neroztaženém tvaru, ale pod silným tlakem balónku dochází k jeho roztažení a vtlačení do cévy. V případě zavedení stentu budete muset po dobu několika měsíců užívat lék, zabraňující vzniku krevní sraženiny ve stentu.

Jaké jsou možné komplikace zákroku?

Koronarografické vyšetření a implantace stentu mnohou mít vedlejší účinky a rizika, která se však případ od případu liší, většinou záleží především na rozsahu postižení věnčitých tepen.

Nejčastější možné komplikace jsou:

  • bolest za hrudní kostí přivýkonu
  • alergie na kontrastní látku (jevelmi vzácná)
  • poranění stehenní tepnykatétrem, v tomto případě je někdy nutné ošetřit cévuchirurgicky
  • krvácivé komplikace (celý výkonje prováděn při současném podávání heparinu -prostředek protzv. zředění krve, nejčastější projev tohoto krvácení jevětší modřina (hematom) v místě vpichu (nemá pozdnínásledky)
  • poruchy srdečního rytmu (jsouvelmi vzácné), mohou si vyžádat okamžitý elektrický výboj(defibrilaci), který tuto arytmii okamžitě zruší, velmiojediněle je nutné tyto poruchy srdečního rytmu řešit dočasnoukardiostimulací
  • výjimečně může dojítk zanesení krevní sraženiny do těla - tzv. embolii, kteráse může projevit přechodnou poruchou vědomí, ztrátou viděnínebo bolestí v končetině
  • zcela ojediněle může přivýkonu dojít k úplnému uzavření věnčité tepny (můžedojít k akutnímu infarktu myokardu - podle stupně postiženívěnčitých tepen není možné zatím zabránit vzniku většíhonebo malého infarktu myokardu u zcela minimálního počtupacientů.
  • náhlé úmrtí je popisovánozcela ojediněle.

    Prakticky všechnyčastěji se vyskytující komplikace jsou léčitelné, rizikojejich vzniku je podstatně nižší než riziko vlastníhopostižení věnčitých tepen.

    Vzhledem k používánímoderních rtg přístrojů je velikost rtg záření velmiredukováno, a to i u výkonů, které trvají dlouho a je u nichnutné opakované použití rtg záření.

    Můjlékař mne objednal ke koronarografickému vyšetření, co je předvýkonem nezbytné?

  • Nejpozději den předvýkonem nekouřit
  • Od půlnoci nejíst,pít tekutiny lékař doporučuje v dostatečném množství,aby se kontrastní látka lépe vyloučila ledvinami
  • Svědomitě dbátpokynů lékaře při užívání všech léků.

    Jakto bude vypadat po výkonu?

    Pokud bude vyšetření provedeno z horní končetinynebude nutné následně ležet, vpich bude ošetřen kompresítepny.

    Bude-li zákrok provedenz třísla, bude třeba zůstat ležet na zádech a nohu nechatležet rovně a klidně. Po zákroku přechodně zůstane vestehenní tepně krátké pouzdro (sheath), který se vytahuje dlevýsledku vyšetření ihned nebo až za několik hodin po výkonu.Lékař po vytažení tohoto pouzdra tlačí asi 15 minut na místovpichu, aby se rána uzavřela. Po vytažení tohoto pouzdra(sheatu) je třeba ležet opět dle výsledku vyšetření ještě12 nebo 24 hodin v klidu s nataženou končetinou a z tohoprvních 6 hodin s přiloženým pytlíkem písku, aby se ránadobře uzavřela.

    O volbě cévníhopřístupu rozhodne lékař, který bude vyšetření provádět.

    Jakdlouho budu muset zůstat v nemocnici?

    O délce hospitalizacerozhodne Váš ošetřující lékař s ohledem na nález přikoronarografickém vyšetření. Standardní doba hospitalizace jepři negativním nálezu či nálezu, který lze řešit pouzeúpravou medikace 2 dny, při provedení angioplastiky 3 dny a přinálezu indikovanému ke kardiochirurgickému řešení pak zhrubatýden. Doba hospitalizace se nicméně může individuálně lišit.

I. interní klinika - kardiologická
kontaktní adresa I. interní klinika - kardiologická

Projekty financované z mezinárodních fondů

Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU
Projekty financované z EU