Od 386 gramů ke třem kilogramům: Malá Viktorka a velký příběh odvahy

23. července 2025

386 gramů. 27 centimetrů. A srdce větší než celý inkubátor. Když se 10. února 2025 v porodnici Fakultní nemocnici Olomouc narodila Viktorka, byla tak křehká, že se doslova vešla do dlaně. Lékaři věděli, že jde o extrémně rizikovou situaci – placenta ji v těhotenství nedostatečně vyživovala, růst zaostával a každé další čekání mohlo znamenat ztrátu. „Nikdo nám při kontrolách nechtěl říct, na kolik procent Viktorka přežije. Deset procent? Padesát procent? Počítali jsme s manželkou s tím nejhorším, a to se blížily Vánoce,“ vzpomíná Pavel Dostál z Přerova, tatínek nejmenšího miminka, které se ve FN Olomouc podařilo zachránit.

• Obrázek 1: Viktorka se narodila 10. února 2025. Její porodní váha činila 386 gramů. Foto: Pavel Dostál

 

Rozhodnutí urychlit porod přišlo po sérii kontrol, kdy se výsledky zhoršovaly. V takových případech lékaři váží dvě rizika: nechat dítě ještě chvíli v děloze s nedostatečnou placentární výživou, nebo porodit velmi nezralé miminko, které bude potřebovat intenzivní podporu. „Samotná hmotnost je jen číslo, které nikdy nevystihne celou komplexnost stavu. Dítě se umí do určité míry přizpůsobit – prioritu dostává mozek a životně důležité orgány, růst jde stranou. Ale hrozí nitroděložní úmrtí,“ vysvětluje neonatolog MUDr. Martin Wita z Novorozeneckého oddělení FN Olomouc.

Porod proběhl akutním císařským řezem. Pavel dorazil o pět minut pozdě a stihl už jen zahlédnout, jak se na světě objevuje malinká hlavička. „Manželka Anna byla v péči týmu porodníků a neprobouzela se úplně hladce. Člověku v tu chvíli naskočí i temné myšlenky – co když to nedá ani jedna z nich? Co když zůstanu na malou sám?“ říká tatínek Pavel. Držet se ale musel kvůli oběma. „Nezbláznil jsem se – a dopadlo to dobře,“ usmívá se šťastně.

U inkubátorů tehdy zaslechl, jak si dvě sestřičky láskyplně šeptají: „To je naše nejmenší miminko.“ Teprve pak se přihlásil: „Jsem tatínek. Můžu se jít podívat?“ Z té věty – a z toho, že personál nikdy neřešil nic „mimo rodiče“ – v něm dodnes zůstala vděčnost. „Ten personál tady je neskutečný. Klobouk dolů – zachránili nám Viktorku.“

První týden byl o stabilizaci. Přístroje, hadičky, dráty, alarmy. Pavel denně dojížděl z Přerova. Žádný den nevynechal. A přesně sedmý den – 17. února – přišel okamžik, který Pavel nikdy nezapomene: první klokánkování. „Můžete se tvářit jako největší tvrďák, ale když máte na sobě svou 386gramovou dceru, úplně se roztavíte,“ přiznává dojatě. Od té chvíle se s manželkou střídali obden: jeden den měl Viktorku na prsou táta, druhý maminka. „Je to strašně fajn pro děti, když cítí rodiče – mámu i tátu.“

• Obrázek 2: Na první klokánkování tatínek nikdy nezapomene. Foto: Pavel Dostál

 

Skin-to-skin kontakt (klokánkování) dnes patří mezi klíčové prvky péče o extrémně nezralé novorozence. Pomáhá stabilizovat dech a tep, podporuje růst, tlumí stres i bolest a posiluje vazbu. Pokud to zdravotní stav dovolí, personál Fakultní nemocnice Olomouc tatínky i maminky k doteku aktivně vyzývá. „Takových případů jako Viktorka není mnoho a nikdy pro nás nebudou rutinní,“ zdůrazňuje Martin Wita. „Každé dítě je jiné. Pohybujeme se na strašně křehké hranici mezi životem a smrtí, zejména v tom, čemu říkáme šedá zóna viability. Rozhodujeme vždy společně s rodiči,“ zdůrazňuje.

Viktorka strávila na Novorozeneckém oddělení 101 dní. Postupně přešla z intenzivní podpory k běžnější péči; ke konci mohla být maminka několik týdnů s dcerkou přímo na pokoji. Pavel občas přespal, aby mohl v noci vstávat on a maminka se vyspala aspoň pár hodin. „Člověk se učí přebalovat přes kabely, oblékat přes drátky… pořád hlídáte, abyste něco nevytáhli z pusinky nebo z nosu. Kdo tím prošel, ví, že propuštění domů je druhé narození,“ vypráví zážitky Pavel Dostál.

A ten den přišel: po oněch 101 dnech si rodiče odvezli Viktorku domů s váhou 1 874 gramů. A celkově už to byla úplně jiná holčička než ta drobounká jiskřička z porodu. Doma ji ještě nějaký čas hlídal monitor saturace a měla u sebe z nemocnice doplňkový kyslík, ale i ten se podařilo postupně zcela odbourat. „Je to o tolik jednodušší… Už nemusíme řešit, jestli je nabitá bomba s kyslíkem, jestli máme monitor,“ pochvaluje si Pavel.

Nyní už má Viktorka váhu kolem tří kilogramů a pravidelně dojíždí na kontroly do odborných ambulancí (kardiologie, neurologie, oční a další podle plánu). Oči jsou v pořádku, rodiče zvládají režim a smějí se, že největší luxus je dnes obyčejná procházka bez kabeláže.

• Obrázek 3: Viktorka dojíýdí pravidelně na kontroly do FN Olomouc. Rodiče vždy tuto příležitost využijí k návštěvě Novorozeneckého oddělení.

 

Pavel má pro rodiče v podobné situaci několik vzkazů. „Mluvte spolu. My jsme rodinu na čas odstřihli – manželka nechtěla návštěvy a bylo to v pořádku. Tatínci, klokánkujte! Není to jen pro mámy. A ptejte se personálu. Jsou to partneři, nejsou to lidi ‚za sklem‘.“ Dodává, že sestřičky se o Viktorku staraly tak, „jako by to bylo jejich vlastní miminko“ – někdy se prý skoro hádaly, která ji bude mít na směně.

Příběh Viktorky přichází zhruba dva roky poté, co stejný tým pečoval o Vanesku – holčičku, která se narodila s hmotností 395 gramů a svého času byla nejmenším miminkem, které se v FN Olomouc podařilo zachránit. I ona je z Přerova. Když nemocnice sdílela zprávu, že Viktorka jde domů, ozvala se na sociálních sítích i maminka Vanesky s vzkazem plným podpory. Přerov tak drží dvojitý primát – dvě drobounké bojovnice, dvě rodiny, jeden špičkový neonatologický tým.

Odborníci z FN Olomouc říkají, že medicína se posouvá. Ještě nedávno se považovalo za hraniční zachraňovat děti narozené až po 24. týdnu těhotenství. Dnes už mají šanci i děti menší a mladší – ne vždy, ne za všech okolností, ale častěji než dřív. „Postupem času se úspěšnost péče zvyšuje,“ potvrzuje Martin Wita. „A když vidíte dítě, které při narození vážilo pod čtyři sta gramů a za pár měsíců se směje rodičům v náručí, víte, proč to děláte,“ uzavírá.

Pokud se i vaše rodina ocitne v podobné situaci, informace, kontakty a praktické rady najdete na webu Novorozeneckého oddělení FN Olomouc (https://novorozenci.fnol.cz/). Rádi vám poradíme s klokánkováním, domácí péčí i tím, co čekat po propuštění extrémně nezralého miminka.

• Obrázek 4: Viktorka už krásně prospívá i díky láskyplné péči rodičů.

Podívejte se na video: